Základy práce se ZIPem

Co je to ZIP?
ZIP je kompresní metoda (chcete-li „program“), kterou lze „zabalit“ data. Hodí se to v případě, že něco posíláte e-mailem (zmenšení) anebo archivujete (zabalíte víc souborů do jednoho úhledného balíčku). Jako když vložíte peřiny do igelitového pytle a vysajete z něj vzduch vysavačem. Některá data však komprimovat nejdou, protože už jsou komprimována vnitřně (například fotky JPEG, filmy DivX, MPEG, WMV anebo písničky MP3). Vložení do ZIPu se pak rovná situaci, kdy vkládáte do igelitového pytle cihlu, vysajete vzduch a cihla zůstává stále stejně velkou solidní cihlou.

Stáhl jsem si z internetu ZIP, co s tim mám dělat?
Pro začínající uživatele Windows XP bych doporučil vůbec neinstalovat komerční (a přesto velmi oblíbený WinZIP), neboť podpora komprimovaných ZIP souborů už je v systému vestavěna.
  1. ZIP soubor uložte někam na disk (např. do Dokumentů nebo do libovolné složky, o které víme, že jsme si vytvořili sami a třeba si tam pravidelně stažené soubory ukládáme, dejme tomu C:\DOWNLOAD)
  2. průzkumníkem k němu přejděte a dvakrát na něj poklepejte. Pokud je ZIP archiv v pořádku a správně vám funguje podpora ve WinXP, uvidíte, co se v archivu nachází.
  3. a) buď v levém sloupci Průzkumníka zvolte Extrahovat všechny soubory a budete průvodcem vybídnuti ke zvolení cílového adresáře pro rozbalená data
    b) anebo můžete vybalit jen část dat tím, že si označíte levým myšítkem kýžené soubory (s přidržením klávesy CTRL) a stisknete kombinaci kláves CTRL+C. Tím jste si „nabrali“ označené soubory do schránky. Přejděte v jiném okně průzkumníka do adresáře, kam budete chtít data vybalit (Dokumenty\Obrázky), a stiskněte CTRL+V. Hotovo.
  4. nyní máte data uložena na disku vlastně dvakrát. Jednou zabalená a jednou rozbalená. Je na vás, jestli si původní ZIP archiv na disku necháte. Je možné jej smazat a ponechat si jen potřebné rozbalené soubory. Zde úplně přesně neplatí příklad s peřinou, igeliťákem a vysátým vzduchem, neboť při ZIPování a rozZIPování neprobíhá přesun, ale kopírování.
POZNÁMKA: pokud rozbalujete program, musíte vybalit celý obsah archivu, nestačí jen spouštěcí .EXE soubor. Budou mu pak chybět zbývající soubory, které jste v archivu „zapomněli“ (viz Názorná ukázka)

Chtěl bych něco zabalit a poslat (viz Názorná ukázka)
  1. přejděte Průzkumníkem do složky, kde se nachází kýžená data k odeslání
  2. označte soubor (nebo více souborů s přidržením klávesy CTRL)
  3. klepněte na označený soubor pravým myšítkem a zvolte Odeslat -> Komprimovaná složka (metoda ZIP)
  4. vznikl archiv stejného názvu, jako původní balený soubor, akorát s příponou ZIP. Tento archiv odešlete.
  5. znovu máte data uložena na disku dvakrát. Jednou v archivu ZIP a jednou v originále. Je na vás, jestli si ponecháte obojí, nebo jedno smažete.
POZNÁMKA: již jednou zde bylo řečeno, že některé soubory nemá smysl komprimovat
Zbytečně nebalte: JPG, MP3, AVI, MPG, již jednou balený ZIP
Rozhodně pakujte: dokumenty DOC, tabulky XLS, obrázky BMP, programy, velké množství malých souborů

Jak jinak, než Průzkumníkem?
Existují i jiné programy na komprimování dat, vestavěná funkce Průzkumníka je jen ta nejzákladnější. Z mnoha existujících jmenujme: můj oblíbený Total Commander, WinRAR, 7ZIP, PowerArchiver. Tyto programy podporují i spoustu jiných formátů, než jen ZIP.

Co je ztrátová a neztrátová komprese?
NEZTRÁTOVÁ komprese znamená, že co do ní vložíte, to z ní také získáte, nic se nevypaří a je tudíž obousměrná (vyndáte<->zandáte). Tato metoda se používá při práci s programy (kdyby se kus kódu ztratil, přestal by program fungovat), a vůbec všude tam, kde chceme, aby se nám data v průběhu práce neztrácela. Tuto kompresi využívají všechny archivační programy (ZIP, RAR, 7ZIP, ARJ, CAB, TAR apod), je to také třeba GIF, který se používá na obrazová data (ano, obrázky), nebo interní pakovač programů UPX.
Výhoda: můžeme data komprimovat a dekomprimovat do nekonečna aniž bychom o cokoliv přišli.
Nevýhoda: nelze nastavovat podle libosti míru komprese, záleží na povaze dat, jak se nechají zabalit. V průměru je to 50-60%, někdy více, někdy méně.
ZTRÁTOVÁ komprese znamená, že do kafemlýnku něco vložíte a něco jiného z něj vypadne. Je tudíž kvalitativně jednosměrná. Proč bychom měli chtít takovou kompresi využívat? Používá se na obrazová a zvuková data. Konkrétně za všechny případy MP3. Vezmete čistou hudbu, nastavíte „jak moc se má poničit“ a komprimační program data „ořeže“ a uloží jako něco, co se podobá originálu. Některé frekvence nevratně chybí, ale poslouchat se to dá.
Stejně to platí s obrázkem JPG, kdy vložíte čistá data a vypadnou data podobná, méně kvalitní, ale stále koukatelná.
Výhoda: můžeme nastavovat míru komprese až do úplné minimalizace výsledného výstupu, byť i značně poničeného (rozmazaný obraz, nejasný zvuk)
Nevýhoda: data se ničí a co se jednou při kompresi vypaří, to už tam nikdo nevrátí. S takovými komprimovanými daty už není vhodné dále pracovat, tato metoda se používá jako finální, když už jsme předtím všechnu práci provedli (retuš fotky, mastering zvuku).

Jak tedy přenést něco, co zaZIPovat nejde?
Pokud ZIP nepomáhá, nezbývá než překomprimovat a snížit kvalitu. Co se týče fotek, zmenšujte dle mého návodu. Na popis MP3 se můžete také podívat u mě. A videa? Neposílat mail, ale využít třeba nějakou úschovnu dat (Savefile.com, Uschovna.cz)