Krucipísek! Ukradený internet!

Taková pěkná věc, to si nechte vyprávět: to takhle jdu opravit nějaký problém na webu kapely Krucipüsk, neboť se mi tam něco nezdálo, špatná náhražka fontů flashem. A najednou zjišťuju, že už nejsem správcem. Že čumim do slepého webhostingu, doména ukazuje úplně někam jinam. Inu, i tak se dá vypovědět po pěti letech služba doposud bezplatné výroby, správy a plnění webu (viz zápisek do Deníčku z 18.10.2002). Vztek cloumá mým majestátem.

11.11.2007: Požadované odstranění obsahu neproběhlo, takže od listopadu 2007 jsou stránky provozovány neoprávněně a bez mého výslovného souhlasu či licence. Konkrétně se jedná o kompletní HTML, CSS, layout a 10 fotogalerií. Za nula káčé československých.

10.12.2007: Přesně jak jsem předpokládal. Ze zápatí stránky byla pracně vyretušována a z kontaktů úplně zmizela poznámka o mém autorství, které je nepopiratelné. Přibyl i prima tag <marquee>, velice populární v roce 1996. Ano, takhle přesně se aktualizuje kapelní web — vstříc novým technologiím! Skvělá práce.

11.12.2007: Založen blog s jedním jediným příspěvkem http://www.myspace.com/krucipusk — tam je popsáno bez příkras, jak to bylo. I s konkrétními údaji. Diletantismus nesmí zůstat bez odezvy. Pokud by někdy MySpace profil zmizel, zde je kompletní přepis tamního obsahu. Z důvodu slohové zajímavosti jsem zapsal události tak, jako by je vyprávěli ti, jichž se to týká. Nepřikreslil jsem nic navíc, nic nezatajil, takhle to prostě z mého pohledu bylo:

Vážení návštěvníci,

velice vás vítáme na našem MySpace profilu, kde bychom rádi uvedli na pravou míru to, jaky máme vztah k internetu a lidem, kteří nám pomáhají.

Až do roku 2002 jsme neměli vlastní www stránky a už to chtělo s tím něco udělat. Tehdy existoval pouze neoficiální web Michala Hejrala. V té době jsme zrovna přešli dočasně k managementu Ameba Production a tam se dozvěděli, že existuje velice šikovný člověk jménem Qwerty, který už pár kapelám nějaké stránky udělal a prý je s ním dobrá dohoda.

Netrvalo dlouho, slovo dalo slovo a započaly přípravy: neměli jsme v pořádku ani doménu KRUCIPUSK.CZ a tak Qwerty zajistil vše potřebné, aby ji získal od spekulanta. Jelikož byly i určité plány vyrazit do zahraničí, zajistil rovnou i KRUCIPUSK.COM. Vše pěkně pod jednoho technického správce se všemi náležitostmi. Sehnal i zdarma webhosting u Spaceboye (tenkrát takové služby zdarma skoro nebyly).

Během jednoho měsíce jsme se párkrát s Qwerťákem sešli, on připravil kompletní nové startovací stránky, naplnil je fotkama a článkama z Tomášova archivu (obrovská krabice od bot) a tím jsme započali svou virtuální existenci. O penězích nebyla řeč, spolupráce byla čerstvá a docela jsme si padli do noty, tak jsme to zatím nechali jen za odměnu v podobě cédéčka ~4~ a jednoho trička.

V následujících letech vše fungovalo jak mělo — Qwerty přidával na stránky nové materiály, aktualizoval na požádání koncerty, chodil na koncerty a lepil na stránky fotogalerie, hlídal domény, aby neexpirovaly a trpělivě nám vysvětloval, jak je správně zaplatit, abychom o ně nepřišli. Taky nám zařídil nový webhosting — Freemusic.cz, technicky velmi kvalitní a s fungující podporou.

Vyšla deska „Druide“, udělali jsme videoklipy, odjeli spousty turné, na webu se scházela silná fanouškovská základna. Skvěly kotel a spousta lidí se mohla dozvědět, co se vlastně kde děje. Moc jsme sice nedali tomu přidávání novinek, ale koncerty tam byly, to jako zase jo. A výborně fungoval webový obchod — prodané zboží řádově za statisíce hovoří za vše. Stále v přátelské dohodě, za nula korun stran webových investic.

V zimě 2006 jsme po dlouhých odkladech pomalu dokončovali desku AHOJ. Už s obalem byly trochu potíže — Martin Mišík za něj chtěl moc peněz, tak ho pak hezky ztvárnil náš Marcel. Nebyli jsme spokojeni ani s vydavatelem EMI, tak jsme se rozhodli vydat si dílo po svém.

Abychom neponechali nic náhodě a měli desku jak nabídnout lidem (vydavatel to za nás neudělá, když není), potřebovali jsme nové tématické www stránky. Dohodli jsme se s Qwertym, že tentokrát už tedy opravdu skoro možná za peníze. Je fakt, ze nás požádal už v lednu, ze potřebuje podklady minimálně měsíc před plánovaným spuštěním, ale znáte to, přípravy a produkce desky se vždycky protáhnou, a tak jsme mu dodali podklady jen deset dní dopředu s tím, že do něj vkládáme všechny naděje. 1. dubna 2007 jsme pokřtili AHOJ v Noci s Andělem a hned druhého byla stránka spuštěna. Dost nám trvala i příprava nové kolekce merchandisingu, který pak Qwerty na web fotil a vkládal dalších několik dní. Stránky byly docela v pohodě, přesně v duchu toho, co nakreslil Marcel. Všechno hezky v redakčním systému, generované z databáze. „Slušná práce, diky Qwerťáku kamaráde, ale teď zrovna jsme měli výdaje za studio, počkej nám s penězma, pak se domluvíme!“

Leto 2007: úspěšně jsme dokončili turné a objížděli letní festivaly, i nadále přibývalo zboží do e-shopu, jen se nám moc nelíbily reakce na desku v guestbooku, tak jsme ho raději zavřeli. „Bezva Qwerty kámo, ale ještě nám počkej, měli jsme výdaje a pak se nějak domluvíme, zatím nám napiš, kolik by sis představoval“
Qwerty si tedy udělal takový soupis toho, kolik by utržil za pět let služby u běžného zákazníka a vyšlo mu něco kolem 100.000,- korun. Dva weby, fotky, roční paušály za správy webů, focení a aktualizace. Jelikož jsme se na tom nikdy nedohodli a jsme přátelé, shodil to na polovinu — 50.000,- A jelikož je podstatná přítomnost a ne minulost, zdálo se mu docela fajn, kdyby mohl dostat 20.000,- za ten nový dynamický AHOJ web a zbytek pak nějak na dohodu. Do konce prázdnin.

Na podzim 2007 tedy došlo na to, ze se naše manažerka Iva sešla s Qwertym a řekla, že je to moc, protože grafiku už udělal Marcel a na zbytek kapela nemá peníze. A to nehovoří o penězích za minulé roky, kdy v kapele vůbec nebyli současní (2 noví) členové. Ještě jsme Ivě řekli, aby poprosila Qwertyho, aby ještě chvíli počkal.

V srpnu jsme pak oslovili jinou firmu na vévévé stránky, co by s těmi současnými od Qwertyho šlo udělat. Kamil Daniš spolupracoval dobře a spolu s ním jsme vypracovali následující plán:
- už se Qwertymu neozveme
- převedeme domény jinam, aby je nemohl upravit
- zkopírujeme obsah webu na jiný hosting, aby ho už nemohl upravovat
- vymažeme jeho jméno ze stránek, aby to vypadalo, ze je vůbec nikdy nedělal
= hurá! nemusíme nic platit!

A jak jsme si usmysleli, tak jsme v listopadu 2007 udělali. Plán vyšel bezvadně, a my teď máme moc pěkný web s prima fotkami a stalo nás to jen tři CD, tři trička, jednu mikinu a jednu košili. Tak AHOJ! a buďte na sebe kurva hodný!