ZMETKUUU! Plav rychlejc!

Plavání je vůbec asi jediný opravdový aktivní sport, který jsem vedle kuželek a kulečníku ochoten provozovat. Ba co ochoten — už pár let se mu věnuju s potěšením. Nikdy by mne nenapadlo, že budu kdy vykonávat tak zbytečné výdeje energie — ve třetí třídě jsem si odplaval svůj „Mokrý diplom“ na level „Kapr“ a na střední škole jsme měli plavání jednou týdně v rámci těláku, tudíž jsem to dělal, protože jsem musel. Nicméně kancelářská práce zkracuje žíly (krásný mýtus) a bylo zapotřebí se do něčeho pustit, tak jsem zvolil právě obří kostku vody, protože se mi zdála po předchozích zkušenostech nejméně pracná. Následně jsem dělal i pokusy s tělesnou konstitucí, zkoumal vybavení atd., takže si myslím, že třeba tento článek někomu přinese užitečné poznání.

Jak začít

Předpokládám, že když už jste pojali myšlenku, že budete svou tělesnou schránu zušlechťovat právě tímto pohybem, tak že už máte jisté povědomí o tom, co znamená „tempo“, „dno“ či „mokrý hrob“. Zároveň ale také předpokládám, že si říkáte „no vloni o prázdninách jsem udělal dvě tempa u nás na rybníku Krajáči, tak to asi moc sportovní průprava není“. Ne, není. Ale nějak se začít musí. Vyzbrojeni pevnou vůlí, zakupte potřebné vybavení (viz níže), vstupte do příslušného zařízení (ještě níže) a dejte si pár bazénů. Plavte tak, jak jste zvyklí. Pokud cítíte únavu či jste zadýchaní, postavte se někam, kde nepřekážíte, obě ruce položte na okraj bazénu a vydechujte nosem do vody mezi rukama. To je velice důležitý prvek v plavání, bez kterého se neobejdete — vydechování do vody. Pokud s vámi jde někdo zkušenější, nechte si tyto základy předvést a dobře se jich držte. Není to samoúčelné nebo směšné.

Dá se předpokládat, že při první či druhé návštěvě plaveckého zařízení nebudete podávat žádné extrémní výkony. Plavejte tolik, kolik unesete, aniž by se vám dělalo špatně, žádný spěch. Ale také zbytečně dlouho neodpočívejte, nechoďte se do bazénu vykecávat s kámošema a prokládat to klouzačkami. To nevede ke kondici. Myslím, že středně schopný jedinec zpočátku může za hodinu 400-600 metrů s přestávkami uplavat.

Velmi dbejte na techniku a nechte si jí vysvětlit, nejjednodušší jsou prsa. Je nutné techniku zvládnout tak, abyste dovedli plavat třeba 45 minut v kuse (či s mírnými přestávkami) a ještě si u toho odpočinuli. Samozřejmostí je ponořená hlava, pravidelné, klidné, rutinní dýchání. Po dvou měsících (s frekvencí cca 1-2× týdně) byste měli pocítit zlepšení, dostat se na základní kondici 1000 m.

Pokud to myslíte opravdu vážně, choďte bez vynechání. Nebude trvat dlouho a nejste-li vyloženě otylí a nemotorní hroši, nebude vám dělat problém 1500 m za hodinu. Takovému výkonu už se pak říká kondiční sport. A to je to, kam byste se měli dostat, pokud chcete požívat výsledků tohoto počínání.

Jaké vybavení

Není toho mnoho a nevyjde to ani příliš draho. Plavky si vybere každý takové, jaké se mu líbí, pánské trenky se dají pořídit běžně za 400,- kaček, dražší exempláře podle mne nepřináší kvalitu navíc, jen vás prodejci ždímají. Důležité je, aby nepřekážely a skýtaly pohodlí. Kraťasy jsou tedy z vlastní zkušenosti nevhodné. Dívky pro sport jednodílné s křížem na zádech. Brýle jsou něco, bez čeho nejde podle mne existovat. Vymývat si tak často oči chemií jistě nevede k ničemu dobrému a pohodlné to také není. Mně se osvědčil model Effea 2630 či jiné podobného tvaru (bez hran, kouřové zrcadlovky). Více jak čtyři stovky za ně nedávejte. Omyvatelné pantofle vypadají směšně, ale ten půlcentimetr plastu vás oddělí od okupace nevítanými houbami, plísněmi, kvasinkami a jiného mikrobiotického sajrajtu. Viz níže. Naprostá nutnost. Za nepovinnou považuji čepici, sešmik udržuji krátký, takže mi nic nepřekáží. Hygienické potřeby jako ručník, sprchové mýdlo a jiné drobnosti, bez kterých se do bazénu stejně nesmí, jsou bez diskuze.

Jaké zařízení vybrat

Nejspíš budete vybírat z těch, která jsou místopisně nejdostupnější. Pokud máte na výběr, sledujte:

Kvalitu služeb: někde mají promakaný systém elektronických čipů, skříněk, všude kmitají uklízečky, na webových stránkách vidíte aktuální návštěvnost, prostě 21. století. Jinde jste vybaveni klíčem jak od vrat, sanity nesou ještě design dob třetihorních a za úklid ručí orangutan jménem Maruška.

Cenu a výhody — všude je pevně daný ceník, většinou se sazbou na hodinu. To porovnáte asi snadno. Jenže komu by se při tréninkovém plavání chtělo pořád nosit v kapse haldy bankovek, proto je potřeba podívat se ještě na výhody permanentek — někde vás suše odbudou s tím, že si předplatíte 10× hodinu a je to to samé, jako když tam přijdete 10× a zaplatíte to postupně. Někde naopak pronajmou čip, „nadopují“ ho jako mobil kreditem a futuristický systém vám odčítá intervaly, ještě navíc každý desátý zdarma. To už je pak jiné kafe. Rozdíl může být dost zásadní — jsou instituce, kde bych za každý výkon vysolil 80,- a jsou takové, kde mě to přijde na 25,-

Spolupráci se zdravotními pojišťovnami — na to se nezapomeňte zeptat, často máte jako abonent některé ze zdravotních pojišťoven nárok na určité množství hodin strávených v tom kterém plavacím zařízení zdarma. Bohužel to bývá zařízeno tak hloupě, že je to přesně vyhrazená hodina v týdnu, a tudíž velice mnoho moře moc využívaná šetřivou obcí českou, a tudíž zcela nepoužitelná, protože v bazénu stojíte na jedné noze, a ještě ne vlastní. O pohybu nemluvě. Rozhodně stojí za to omrknout situaci a podmínky:

Efekt na tvorbu postavy

Je asi mylné se domnívat, že tento druh sportu vám nějak výrazně změní figuru. Z holek nebudou žížaly, z kluků svalnatci. Nepřiberete, ani neuberete. Ale pokud se aspoň trochu svědomitě snažíte a nelžete si do kapsy s výživou a ostatními aspekty zdravého živobytí, pak dozajista plavání formuje a mění pasivní hmotu (olejosádlo) na aktivní hmotu (železosval). Výsledkem bývají svalnatější ramena, záda, tricepsy, předloktí, stehna; formuje se gluteus maximus, neboli prdel (pěkné prohlubně ze stran). Pro dívky však znamená nepřirozeně silná ramena, vypracované nohy, pevnější prsní sval (a menší poprsí).
Vždy jde ale o změny ne úplně dramatické, k těm dochází až u lidí, kteří se věnují plavání vrcholově.

Výživa

Bezprostřední: pro samotný trénink platí poměrně jednoduché pravidlo: v příslušný den jíst energeticky hodnotný materiál, a to především v první polovině dne. Oběd by měl být lehko stravitelný, ale též výživný. Tři až čtyři hodiny před pokusem o evropský rekord nejíst vůbec, podle potřeby pít. Nesmí se stát, že byste se něčeho přejedli nebo jste trpěli hladem. V moment, kdy lezete do vody, byste neměli mít pocit, že jste něco jedli, pít by se mělo jen po troškách. Po skončení je skvělé vdechnout nějaké jednoduché cukry (ne fruktózu, ta nevyplavuje inzulin), které rychle dodají energii vyhladovělým svalům. Pokud sníte bezprostředně brambory nebo maso, je to nesmysl, protože je bude vaše tělo štípat na energii ještě dvě hodiny.

Ostatní dny: je to celkem asi jedno, co si nasypete do hlavy, ale když už jednou sportujete, tak dbejte asi i na to, jestli je všeobecně strava v souladu s duchem vašeho počínání. Tzn. složité sacharidy ráno, netučné maso s velkým podílem bílkovin (kravička, zajíc, ryba, klokan, krocan) v poledne, vejce, zelenina, ryby večer.

Potravinové doplňky: z vlastní zkušenosti můžu říct, že k plavání není úplně špatný mikronizovaný kreatin (Vital Max). Nestojí moc peněz, je ho hodně a neunavují se díky němu svaly, ovšem reakce jsou samozřejmě velmi individuální

Výhody

Subjektivně těžím z tohoto druhu sportu v mnohém:

Rizika či nevýhody

Praktická rada: pokud vás přeci jen začnou kolonizovat otravné houby, ani se snad nepokoušejte o samoléčbu — bývá zbytečná. Nikdo vám neporadí lépe, než lékař. Vím, že nezabírá to, na co je v televizi reklama (Lamisil ani Canesten), výtečně zafungovala předepsaná kombinace Pimafucort+Candibene krém.

Zajímavou alternativou jsou kombinace éterických olejů, nechte si poradit od svého aromaterapeuta!

Pohybu zdar!