Espresso pronto!

Milí přátelé, rád bych se vrátil ještě jednou ke kávovému tématu. Ne že bych jednou návštěvou v profi kafárně zožrál všetkú múdrost sveta, ale velice mne zaujala správná terminologie kávových variant, které si běžně v kavárnách objednáváme. Vychází z toho, že tuná v Čechách jsme na tom bídně, ba téměř ostudně. A to jak na straně konzumentů, kteří si nedovedou objednat, tak na straně prodávajících, kteří nedovedou připravit (a vychovat). Iritovalo mne to o to více, když jsem pořád dostával černou břečku a chtěl jsem takové to silné, s pevnou pěnou a malým obsahem, a málokdy jsem měl pocit, že mi to fakt chutná.

Malý rychlokurz toho, co správně objednat a co očekávat, řazeno dle velikosti (na přání není hanbou si objednat i dvojité dávky níže uvedeného):

• Ristretto — velmi krátký a rychlý shot přes standardní dávku mleté kávy (7 g) do stejného či menšího množství vody (do 20 ml)
• Espresso — standardní průtok vody (30 ml) přes dávku kávy (7 g), vzniká sametová emulze silné chuti s hustou pěnou
• Lungo — prodloužené espresso, přes jednu dávku kávy až 80 ml vody, případně také espresso na stole dolité horkou vodou
• Cappuccino — jeden espresso shot dolitý napěněným mlékem. Polotučné mléko snáze vypění, rychleji spadne (podobá se pěně do koupele). Plnotučné hůř pění, ale pěna je pevná a obsahuje hodně tuků. Správně masivní pěna by vám měla zůstat až na dno po dopití kávy, bez zásahu lžičky jí lze vypít jen spešl trikem kroužení. Nesype se ani kakaem ani skořicí.
• Caffè latte — jeden espresso shot, 250 ml napěněného mléka.
• Překapávané — zcela mimo espresso stroje; neomezené množství až do úplné otravy kofeinem.

V Českých podnicích dostanete:

• Piccolo — hotový nesmysl, který defakto neexistuje. Přinesou vám to, co ve světě platí za ristretto či espresso
• Espresso (neboli česky „preso s mlíkem“) — dostanete lungo
• Cappuccino — přinesou vám dámský tlamolep dost často s pokaženou pěnou a fůrou skořice, aby se blejskli a vyrobili jakoby zajímavost

Jak objednávat? Důsledně trvat na svém a specifikovat to, co chcete. Ne tedy například „preso s mlíkem“, ale „Prosím 30 ml espresso, ne méně, ne více.“ Při nesprávně vyřízené objednávce vrátit.
 

PS: ještě asi musím dodat, že něco tak složitého, jako je opravdové espresso dle světových baristických zvyklostí, nemůžeme požadovat ve standardní hospodě či restauraci, která se primárně takovým sortimentem nezaobírá. Tam asi nezbývá, než přimhouřit oko a pokud možno se nějak slušně dopátrat toho, co nás čeká po vyplnění objednávky. Stále ale musím trvat na svém, že když přijdu na Národní třídu do Prahy a objednám si za čtyřicet korun českých espresso, dostanu opravdu espresso. Což se v kavárně Adria nestalo.

Další zdroje:

• Čajové listy — malý lexikon kávových specialit
• Cuketkův Espresso maraton v Praze a v Brně
• blog Gurmetklub — sekce Káva
• úplně přesné pojednání na blogu La Bohéme
• moje fotogalerie různými kávami