Deníček
31.1.2012 Chleba
Základní zdroj sacharidů, jediná potravina rozdávaná v lágrech zajatcům, předmět sta a jednoho úsloví — chleba. V téhle době však aby ho jeden pohledal. Ten základní z žitného kvasu je pro výrobce nejistý, může se všeljak nepovést a pak jdou zisky na odpis. Proto se směsi v průmyslové výrobě fortifikují různými vylepšovadly, která zajistí jednak konzistenci těsta, druhak možnost místo vody a směsi muk používat více vody a starého pečiva, a třeťak zajistí děsnou chuť.
Odmítl jsem pečivo kupovat v běžných obchodních řetězcích. Našel jsem si soukromou pekárnu, která peče tradičně a čerstvě. Avšak a jelikož mezi základní dovednosti středně vzrostlého kromagnonského pračlověka patří i příprava chleba, pustil jsem se do ladění. Podle pana Cuketky to šlo téměř samo, i ten žitný kvas jsem si krmil a vychovával.
Občas se povede, občas ne. Ale zasytí vždycky a je můj. Čert ví, jestli mi to bude co platné, neb: „Kdo se nevyrovná s chlebem, nevyrovná se s lidmi.“
2.1.2012 Level 1 barista
A hned zkraje roku dobrá zpráva s vůní pražených bobků cibetek: výsledky testů z 9.12.2011 mám pozitivní, tudíž jsem oficiálně nakažen broukem kofeinožroutem a ve všech evropských zemích můžu mávat barevným papírkem SCAE Certified Level 1 Barista (což mi přestane být cokoliv platné ihned potom, co předvedu svůj latte art ve stylu pan František Žumpa z Vykydlova). Blahopřeji a více než vrchovatě děkuji za vše přátelům z odboje, pražírně Doubleshot.cz, a Petře Veselé za přípravu!
26.12.2011 PF 2012
11.12.2011 Včelí úly
Oblíbené vánoční cukroví má zpravidla podobu domečku ve tvaru homole s kruhovou základnou. V těchto domečcích se běžně chovají celá společenství včely medonosné Apis mellifera. Některé formičky pak ještě navíc včelu medonosnou na tomto domečku vyobrazují.
Vysvětlí mi někdo, proč národ, který ročně vyrobí a sežere zhruba 5-7 tisíc tun medu, říká této cukrovince „Vosí hnízda“? Snad podle celulózových vrstvených koulí, které vosa obecná Vespula vulgaris staví jako své obydlí? Nemoh' bych tomu demonstrativně říkat „Hovádí paneláky“?
22.8.2011 Dachstein
To mi takhle Michal při jednom večírku povidá: „Pojeď s náma na Dachstein, dvě ferátky, bude to jednoduchý, pohodička.“ Po loňské zkušenosti s jednoduchými ferratami na Triglavu nadšeně souhlasil, taky proto, že mi to ani nemělo spolknout žádnou dovolenou.
V pátek jsme po práci okolo páté vyrazili z rodné hroudy a po desáté večerní už jsme spokojeně chrněli v dešti přímo pod jižní stěnou, poblíž lanovky Dachsteinsüdwandbahn.
V sobotu ráno byly sbaleny všechny nezbytnosti a čtyři figurky se vydaly na asi dvouhodinový 450 m nástup přes chatu Südwandhütte k zajištěné cestě (něm. Klettersteig, jinak též via ferrata) s názvem Der Johann. Ta je zajímavá tím, že ačkoliv mohla být na začátku vedena celkem schůdně, zvolili její konstruktéři takový filtrační prvek — prvních 10 m je v mírném převisu, takže kdo se tudy silou vlastních paží nevyhrabe, nemá tam co pohledávat.
Samotné stoupání po laně šlo pak dobře — tam, kde se nedostávalo přírodních cestiček a stupů, byly do skály vhodně umístěné železné chyty. Celkově cesta náročná celkem byla, nic pro akrofobiky, ale zdolávaly ji početnější skupinky, takže nic extrémního. Po dvou a půl hodinách lezení 600 m nás lano vyplivlo u chatky Seethalerhütte, kterou snad kompletně provozuje hejno místních kavčat žlutozobých, ochočených na vztáhnutí ruky.
Co bychom to byli za dobyvatele, kdybychom už teď sjeli lanovkou zpátky do údolí? Kdo kdy slyšel, že by to Kolumbus dvě stě metrů před San Salvadorem otočil řkouc „Mě to nebaví, jedem domu“?? Pěkně přes dachsteinský ledovec k poslednímu nástupu, který zahrnuje i pár metrů nejištěného lezení (anebo výstup přes sněhové pole, které bylo takhle v létě pěkně potrhané a životu nebezpečné). Ještě další hodinku jsme se drásali k vrcholku, který se pořád tajemně zahaloval mlhou, jen občas nám odhalil na pár okamžiků svůj kříž, abychom nepropadli úplné skepsi. Ještě párkrát stoupnout na šutr, ještě se párkrát přitáhnout a — hotovo! 2995 metrů nad mořem bylo našich, i s nějakými těmi panoramaty. Pak už jen rychlé kutálení dolů, přes ledovec k stanici lanovky, sešup s mohutným praskáním v uších a obří odpočinek na neděli, jež předpovídala úplně slunečné počasí.
V neděli se pozvolně vstalo a zvláště u mne se zjistilo, že už snad neujdu ani ty schody na parkoviště. Nechtěje být terčem posměchu, zatl jsem zuby, otřel pot a utáhl tkaničky. Nástup byl podobný jako předchozí den, ale pod stěnou se z původní trasy oddělil a pokračoval asi dvě hodiny po suťovém poli až přímo pod začátek klettersteigu Skywalk. První krátká část vypadá jednoduše, jenomže pak se zjistí, že doprava jdou důchodci celkem schůdnou cestou, a doleva sebevrazi. Uhnuli jsme tedy za rukou, která držívá vidličku, a v ten moment jsem pochopil, co znamená „extremschwer“. Lození přes převisy bez kolíkových stupů, postup vzhůru vzepřenýma nohama a ručkováním, děs za krkem, adrenalin a osvěžující vítr ve tváři. Hodinové lezení bylo silným zážitkem, naštěstí trénované ruce nepovolily a všichni jsme se před zraky očumujících výletníků na visuté verandě přehoupli šťastně přes zábradlí stanice lanovky.
Den na to, v bezpečí domova, se mi přihodil spontánní pneumotorax. Taková pěkná tečka za tím naším výletem.
11.7.2011 Změna trvalého pobytu
Pořád jsem změnu trvalého pobytu odkládal, celé roky, až to zase muselo přijít z vyšší moci, abych zvedl svůj hubený a pracovitý zadek, a vyrazil si dát půldenní kolečko po úřadech. Protože jsem rád připravenej a k smrti nerad se k úkolům vracím, nastudoval jsem si z netu co nejvíc potřebných informací. Ač to bylo rozstrkané po víc místech — vyplatilo se. Za ten půlden se to zvládnout dá. A pokud by to někomu pomohlo, shrnul jsem do článku se zcela nevtipným názvem Změna trvalého pobytu (pro snazší vyHuhlání).
23.5.2011 DB web 2011
Proběhla výměna vzhledu i kompletního motoru webu Divokej Bill, grafiku si vzal na starosti Codan, který dělal už v minulosti booklet a web s lodičkou. Řádně jsem se při výrobě zapotil, protože se mi zdá, že už jsem narazil na svoje programovací limity a všecko navíc už zabere neúměrně mnoho času a úsilí. Zpět ke kafi.
9.5.2011 Farmářský kafe
Zatím to jde na farmářských trzích v Karlíně výborně, za dopoledne stihneme připravit 110-150 překapávaných káv na dripbaru, zhotoveného na zakázku u dvorního truhláře pro Doubleshot.cz a 4 Hario V60 filtrů. V drtivé většině si zákazníci ani nesladí, ani nestahují objednávku kvůli absenci mléka. V nabídce máme vždy dvě čerstvé kávy, pokud možno rozdílných charakteristik, které pečlivě zákazníkům popisujeme.
Práce je to báječná, ke stánku přichází nebo se nechávají přilákat lidé plaší, kteří odříkávají svůj požadavek do svých bot, a naopak lidé pro kávu nadšení, kteří jsou schopní vyzvídat třeba čtvrt hodiny úplně všechno, co je kdy v životě o kávě zajímalo.
Jsem zvědav na Beroun. Tam proudí oproti poklidnému Karlínu vždy ohromné masy lidí, tak bude potřeba se velmi dobře připravit!
11.4.2011 Rock for People 2011
Tuzemský festival Rock for People změnil k letošnímu roku kompletně svojí vizuální podobu, logo pozbylo typického prvku propojených genderových znaků a vše nyní representují pajduláci a partičky pajduláků. Grafickou podobu navrhlo studio Dynamo design, vývoj webu zabral 5 týdnů, přičemž podstatnou část spolkla microsite s tričky pro registrované Partičky a stěhování na nový webhosting.
Na svědomí mám projektové technické řízení, ladění, XHTML a CSS (včetně už poměrně smysluplně použitelných @font-face webových písem). Programový motor, Smarty šablonky a jQuery pak samozřejmě Míra a jeho redakční systém RS2.
17.1.2011 Zažeň chmury, uvař curry
Uvař na kostky brambory se semínky černé hořčice. Uvař si rýži, buď na ní hodný. Orestuj cibuli, nakrájený česnek, pár rajčat, ke konci dej restovat zelené, červené či žluté kari koření či pastu, přidej plechovku kokosového mléka, osol, oslaď, naostři. Přidej vařené brambory, nech prohřát a pojídej s hodnou rýží, dokud se vše nebude zdát krásné, positivní, harmonické. Popíjej čaj. Medituj. Usni.