Deníček
13.2.2010 Jedlé hudební nástroje
Maťo Mišík (via Facebook): „Zeleninová píšťalka z řepy … nic pro masožrouty :)“
Qwerty: „Tak tos ještě neviděl trumpetu z vepřový kejty a ovarovej klavír.“
7.2.2010 Dědova výstava
Od 17. února do 14. března tohoto roku se koná u příležitosti pětašedesátého výročí náletu na Prahu (14.2.1945) výstava na Novoměstské radnici. Fotky z těchto událostí pořídil tehdy náš děda, Stanislav Maršál, který by v těchto dnech oslavil rovnou stovku. Jsme rádi, že alespoň části jeho práce bylo učiněno zadost. Berte to jako pozvánku.
21.12.2009 slunovrat
Všem lidem bystrého rozumu a dobrého smýšlení přeji příjemné prožití dnešního zimního solsticia ☼, které připadá na 17:47 UT. Hodně nespokojenosti (neb je motivací k lepším výsledkům), zdraví, dobrých zpráv a plný pytel prozíravosti při volební účasti v příštích parlamentních volbách 2010. Prof. 'Qwertius'
1.12.2009 zoofotosoutěž
Je mi poměrně velkým potěšením, že jsem se umístil na druhém místě ve fotosoutěži ZOO Praha, jež probíhala každé pondělí v září 2009, cituji oficiální web:
V rámci Happy Mondays se v září zúčastnilo fotografické soutěže 187 soutěžících, kteří nám do soutěže zaslali 1312 fotografií. Konkurence tudíž byla opravdu veliká. (…) Předsedou poroty je známý publicita, novinář a fotograf pan Ondřej Neff, základ poroty tvořili zoologové-fotografové z pražské zoo: Pavel Brandl, Petr Velenský a Jaroslav Šimek, a dále pracovníci zabývající se publikační činností a reklamou -Romana Anděrová a Vít Kahle.
Kdo by se chtěl podívat, tak mám zaslanou sadu v archivu k nahlédnutí. Ďéédo ty to vidíš!
30.11.2009 listopad koncerty
Letošní rok jsem trošku pozměnil svoje tradice v návštěvách koncertů a kulturních akcí — vynechal jsem festivaly, kterýžto trh s těmito je již značně zdemolován a nenabízí nic v zásadě zajímavého, ono všechno se přejí a zdá se, že i v této oblasti dochází k jakési redukci, kapitalismus si to přebere.
Zvláště pak měsíc listopad se vyvedl v těch nejlepších barvách — s přáteli jsme navštívili dvakrát koncert intelektuálních prog-rockerů Porcupine Tree, jednou v Berlíně a podruhé ještě v Mnichově. První zážitek byl pochopitelně mnohem silnější a ještě navíc byl podpořen takovým zvukem, jaký jsem v životě neslyšel. Musí se nechat, že Němci v Huxley's Neue Welt rozhodně umí a my se pořád ještě máme co učit. Absolutním desertem pak byl pochopitelně Gavin Harrison — bubeník PT, držitel mnoha ocenění jako např. Modern Drummer 2008. Dokonce sesadil i Mika Portnoye v hlasování o nejlepšího prog-rockového bubeníka světa, přičemž MP držel tento titul v letech 1995-2006. Nádhera. Zcela jistě nezapomeňte navštívit web Porcupine Tree, neboť hned na hlavní stránce mají spoustu audio i video materiálu k poslechu a zhlédnutí, včetně třeba celého alba Fear Of Blank Planet.
Nemohu nevzpomenouti velké události, kdy jsme si v 31.10.2009 připomněli v pražské O2 aréně 30. výročí vydání desky THE WALL od kapely Pink Floyd. Celé akce jsem se účastnil jako fotočlověk, včetně zkoušek na pražské Klamovce a v Loděnici u Berouna — vidět přípravy takového kolosálního díla mi přineslo opravdu neopakovatelné zážitky, které zůstanou ještě hodně dlouho, doufám že na jednotku času „jeden furt“. Fotky z příprav jsou uložené v archivu, fotky z představení jsou zatím asi tak nějak tajné, ještě jsem je nikam nevystavoval, přijdou nejspíše na DVD, které se chystá. Díky Martymu a Filipovi, že mne přizvali, bylo to opravdu velký.
11.11.2009 novej DB web
Po 45 měsících provozu předchozího webu Divokýho Billa přichází kompletní přestavba do databáze a střih do grafiky podle aktuálního alba Mlsná.
29.9.2009 berounský coffee maraton
Vidíte ten zablafaný kafáč? Je vám z toho šoufl? Chcete se mu vyhnout při návštěvě jinak krásného města Berouna? Pak čtěte na blogu pana Cuketky můj obsáhlý report z kávového marathonu — vytrpěl jsem to za vás, milí caffeinisté!24.9.2009 Třicítka na krku
No sláva! To to trvalo! Představte si, že třicet let čekám, až mi bude třicet — takovou dobu to trvalo, až už jsem si říkal, že to nevydržim. Ééé to je úleva, to je paráádička. Teď už stačí jen hodit kopyta na stůl a točit palcema. Hm.. Nuda.. Tak ne, takhle ne. Budu muset něco podniknout, něco, co by aspoň trochu předčilo tu minulou dekádu, což asi nebude legrace, neboť se toho událo nemálo:- Začal jsem pracovat a pracuji dodnes. To je skvělé, pondělní rána mi nejsou protivná, protože vím, že si vydělávám nějaké prostředky.
- Dostal jsem se mezi dobré i špatné lidi naší české klubové hudební scény — to jsou velikánské zkušenosti, které nejde zaplatit penězi. Zažil jsem vzrůst a pád několika těles, kariér a přisírek.
- Naučil jsem se programovat a obsluhovat databáze alespoň na základní úrovni samouka. Administrace článků, koncertů, fotogalerií a návštěvních knih dnes pohánějí pár celkem pěkných webíků.
- Naučil jsem se fotit. Do dvaceti jsem měl aparát v ruce asi tak třikrát, po dvacítce jsem vystřídal čtyři vlastní, udělal jsem si jednu výstavku, naplnil desítky a desítky webových galerií z různých událostí. To mě baví, to budu dělat dál, nejspíš pořád jen tak pro sebe a pro pár známých.
- Takovou moc prima nemoc jsem si přežil, vynikající zkušenost.
- Dva-tři rozpadlé vztahy, to dá taky jednomu na pamětnou.
- Svezl jsem se na raftech, vyšlápl si dvouapůltisícovku, donutil se více či méně pravidelně plavat a vydržel u toho.
- Svoje vlastní bydlení jsem si obstaral — sice tím nejvíc nejobtížnějším způsobem, ale co by z toho jeden měl — že — kdyby pořád chodil jistými a vyšlapanými cestami.
- Skvělé umělce naživo jsem uzřel: Sting, Joe Satriani, Faith No More, Genesis, Peter Gabriel, to vše jsou fundamenty hudební kultury druhé poloviny dvacátého století, těžko říct, jestli se bude taková příležitost někdy opakovat. Dnes již fundamenty nevznikají.
31.8.2009 konec sezóny v letňáku
Tak, skončila sezóna v mém oblíbeném berounském letním kině. Tolik moc oblíbeném a za poslední století téměř technicky nevylepšovaném, oldschoolovém, tvrdými lavičkami a obřími komáry vybaveném letňáku, kde ačkoliv na představení přijde 10-15 uvědomělých spoluobčanů, uvaděčka nezapomene každého informovat při vstupu „Vyberte si místo jaké chcete, číslované to není.“ Pokaždé, když si zapomenu deštník, zmoknu tam napadrť. Někdy ani neotvírají stánek s popcornem, poňáč se to nevyplatí. Ale zatim hráli vždycky. Na co jsem se pozval toto léto?- Gran Torino — Clint Eastwood, je mu osmdesát, napsal, natočil a zahrál nejdrsnějšího chlapa, jakýho jsem mohl za poslední roky v biografu vidět. Klobouk dolů až na zem - 90%
- Terminator Salvation — mám rád postapokalyptické filmy, mám rád původní sérii a chtěl jsem vidět tento restart. Christian Bale charismatický, výtvarno a efekty mně lahodící, avšak děj a čmouha v paměti velmi vyvanulé — 55%
- Krvavé pobřeží — John Woo předvedl monstrosní obraz z čínské historie, na který se výborně kouká, ale západňácké krácení do jednoho filmu ze dvou mu rozhodně neprospělo (ani po té lidské stránce, jak by řekli ŽaK). Raději bych zašel dva večery po sobě na plné znění, takhle je z toho pouze historické pokoukání na jedno velké císařské spiknutí — 70%
- Harry Potter a Princ dvojí krve — nó hleďme hleďme, i zlepšující se tendenci mohou mít komerční trháky, u kterých už se zdálo, že zpracováním vyvanou ve snaze se zavděčit naprosto všem. Ačkoliv Vězně z Azkabanu už asi nikdo nepřekoná, tento díl hodnotím veskrze kladně, ač bych snesl na hlavním hrdinovi už konečně trochu dospělejší a sebevědomější jednání — 80% (takhle nacpaný amfiteátr jsem nezažil už bezmála deset let)
- Wrestler — ti staří unavení chlapi to mají prostě v paži, ani Mickey Rourke nezklamal a vytvořil báječnou postavu, kterou mu uvěří úplně každý. Další herecký koncert osamělýho vlka — 90%
- Všude dobře, proč být doma — co mi bylo avízováno, to jsem přesně dostal — fajn road-movie s vkusným humorem, dobrou hudbou a nenáročně plynoucím dějem. Velmi příjemné je, že momenty, které nejsou okomentované, si okamžitě okomentujete v hlavě sami, protože jsou opravdu ze života. A takové momenty jsou dávkovány po celou dobu trvání snímku. Po vzoru „vejdi a neuškoď“ - 75%
20.8.2009 oranžáda
